Vše zanechává stopy. Otisk času přetrvává i pod proměnlivým povrchem. Vrstvy skryté, přítomné i budoucí nesou svou vlastní paměť – uloženou ve hmotě jako fosilie.

Tři vrstvy existence, které sebou vzájemně prostupují. Horní sféra v lehkosti pohybu a svobody. Zemská sféra jako hmota, kruh a povrch bytí, která se plynule prolíná do hlubin vodního světa.

Vlákna jako tok energie, rozbíhající se a současně propojující ve všech směrech.

s křídky z mlhy, lehká jako vánek.

Nad krajinou, rychlého letu, z jednoho nebe, v srdci Rorýs

Klidná a pronikavá, hledí skrze noc. Strážce nocí — sova. Svou majestátností obepíná křídly prostor mezi nebem a zemí. Hlídá. S odrazem světla, které potichu klesá do našich hlubin a snů

Skrytý mezi vrstavami a strukturami, bdící na pomezí viditelného a neviditelného.

Těsně před zrozením života. Ještě beze tvaru, ještě beze jmén.